V říjnu jsme se poprvé vypravili do Španělska, společně se studenty Obchodní akademie v Jičíně a Hořického gymnázia.
Po téměř 24 hodinách cesty autobusem přes Německo a Francii jsme dorazili do naší cílové destinace – přímořského městečka Santa Susanna, s množstvím hotelů na promenádě, v jednom z nich jsme bydleli. Hned potom, co jsme se ubytovali v hotelu Riviera, jsme se vydali na blízkou pláž, užili si hrátky ve vlnách a sbírali mušličky.
Následující den jsme jeli naším autobusem do Barcelony, čekala nás cesta po stopách architekta Antonia Gaudího, kterou jsme zahájili v Parku Guell – tady jsme obdivovali jeho slavné vlnité keramické lavice, mloka, kamenné stromořadí. Pak jsme se přesunuli do centra města a zde jsme se rozdělili na 2 skupiny – jedna si šla prohlédnout dům Casa Mila, postavený z kamene, druhá dům Casa Batlló s výraznými barevnými keramickými dekoracemi. Oba dva domy byly postaveny dle návrhů Gaudího. A ještě jsme neměli dost – pěšky jsme došli k nejslavnější stavbě Gaudího, majestátní katedrále Sagrada Familia (Svatá rodina). Obdivovali jsme typický „rukopis“ Gaudího zvenčí i zevnitř.
Za krásného slunečného dne jsme si prohlédli rozsáhlé vykopávky řeckého a římského města v Empuries. Ten samý den, jen odpoledne, jsme bohužel kvůli nepříznivému počasí museli oželet projížďku na lodi v přímořském letovisku L´Estartit, ale aspoň jsme dle zájmu strávili nějaký čas na pláži (i když tady to na koupání nebylo), nebo prozkoumali městečko, po sezóně úplně vylidněné. To se však netýkalo Santa Susanny, kde jsme bydleli – tady byla spousta obchůdků stále otevřená.
Poslední dne jsme celý strávili v Barceloně – od parku Citadela jsme došli k nedaleké budově katalánského parlamentu, odtud jsme prošli středověkou čtvrtí Barri Gotic ke starobylé barcelonské katedrále, zamotali se v křivolakých uličkách, objevili královský palác, ve kterém Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský přijali Kryštofa Kolumba po jeho první plavbě na západ, na Ramble jsme se propletli mezi turisty k tržnici Boquería a sešli až k přístavu se sochou Kolumba na vysokém sloupu. Večer jsme byli tak ušlapaní, že jsme se těšili do autobusu a dlouhý odpočinek cestou domů.
Napsat komentář